O Břevnově
Na této stránce najdete přehled základních informací o naší čtvrti o klášteře a dalších místních zajímavostech.
Legenda úvodem:
Břevnov patří k nejstarším osadám v obvodu dnešní Velké Prahy, protože vznikl jako předklášteří prvního českého mužského kláštera, založeného roku 993. Břevnov, založený údajně na místě zpustlé osady Kuromrtvy, prý dostal jméno podle břeven - otesaných trámů, které tu dřevorubci při zakládání vsí opracovávali a skladovali. V době, kdy byl založen klášter, měla tato víska pouhých 19 obyvatel. Vlastní klášter byl založen druhým pražským biskupem sv. Vojtěchem a českým knížetem Boleslavem II. Podle pověsti měli oba fundátoři sen, v němž spatřili v hlubokém lese jelena pijícího ze studánky, na jejíž hladině plavala větev se třemi suky (ostrev je v klášterním znaku od 14. století). Druhý den se nezávisle na sobě vypravili do kraje, až se sešli u pramene potoka Brusnice. A co uviděli? - z pramene se chtěl napít jelen, ale spadlé břevno mu v tom bránilo. Sv. Vojtěch překážku odstranil a pramen vytryskl plnou silou. Nedaleko od pramene pak vznikl vlastní klášter, který byl osazen mnichy, které s sebou přivedl sv. Vojtěch z Říma - benediktiny.
Historie ve zkratce
Osadu Břevnov, ležící v širokém údolí, kterým protékal potok Brusnice, daroval český kníže Břevnovskému klášteru už při jeho založení. Vývoj Břevnova byl do značné míry určován prastarou cestou, po níž vedlo spojení z města do západních Čech. Právě tudy se k Praze blížila nepřátelská vojska za častých středověkých válek, daleko před bránu města až k Břevnovskému klášteru vyšlo slavné procesí vítající Karla IV. Při jeho návratu z korunovace na římského císaře v roce 1355, tudy vnikla do Prahy vojska Ferdinanda II. po bitvě na Bílé hoře i švédská vojska o dvacet osm let později.
Severně od staré cesty je dodnes uprostřed nové výstavby patrný půdorys staré břevnovské návsi (dnes Sartoriova, Anastázova ul.). Území mezi klášterem a městskými hradbami nebylo souvisle zastavěno. Kromě nevelké břevnovské osady zde stály osamocené dvory a usedlosti, jaký byl dvůr pánů z Martinic, který byl věnován v roce 1666 řádu teatinů (kajetánů). Jinou usedlostí byla například Petynka, statek hraběte Pöttinga.
Břevnov si nadlouho uchoval zemědělský ráz. Teprve v druhé polovině 19. století se na jeho území začaly ve větší míře stavět rodinné domky a později i činžovní domy. Před koncem století měl Břevnov už více než 5000 obyvatel a byl v roce 1907 povýšen na město.
